Památky

Město Klatovy

Město leží na Drnovém potoce 3 kilometry od jeho soutoku s řekou Úhlavou. Je malebně rozložené na mírném návrší mezi vyvýšeninami Hůrkou (497 m n.m.) a Vodojemem (453 m n.m.).

Město bylo založeno českých králem Přemyslem Otakarem II. kolem roku 1260 na místě bývalé české vsi Klatov (název od slova „kláty“ - pařezy) na důležité obchodní stezce z Bavor. Město se rychle rozrůstalo především vlivem rozvoje zemědělství a obchodu. Zemědělství, tehdy jediný zdroj obživy obyvatel, podnítilo vznik a rychlý rozvoj řemesel. Ve 14. století se ve městě již připomínají kováři, zámečníci, nožíři a mečíři, soukeníci, krejčí, ševci, provazník a tesař, kožišníci, sklenáři i lazebník.

Král Václav II. dal Klatovům právo ražení mincí (brakteátů), které však reforma v roce 1300 ukončila. V roce 1288 zničil požár celé - tehdy dřevěné - město. A tak období pravého rozkvětu města začíná za krále Jana Lucemburského. V roce 1325 se městu dostává „právo míle“ na podporu městského řemesla a obchodu. Za Karla IV., který městu udělil další privilegia, zde začíná aktivní obchodování s Bavorskem, zakládají se rybníky, chmelnice a město má královskou výsadu konat jeden výroční trh. Hospodářský význam města stoupl i za vlády krále Václava IV., který městu udělil v roce 1381 „úřad popravy“ a další výhody. Rozvoj ustal v období husitských válek, kdy město bylo na straně husitů.

V roce 1464 zničily požáry všechna tři královská předměstí. Přesto však na rozhraní 15. a 16. století patřily Klatovy mezi deset nejvýznamnějších českých měst (1502). Město se začíná přestavovat v duchu pozdní gotiky a rychlý a bohatý rozvoj zastavil až v roce 1547 král Ferdinand I., který městu zkonfiskoval podstatnou část jeho majetku. V té době se stavěla Černá věž a nová radnice a město se tak dostává do velkých problémů. Ty pak ještě prohloubil velký požár v květnu 1579, který zachvátil celé vnitřní město a zastavil tak jeho renesanční výstavbu, započatou s důkladností a velkorysostí. Město dále strádá - ničivé požáry a koncentrace žoldnéřských vojsk, najímaných proti Turkům, a další starosti však nic nezměnily na faktu, že Klatovy byly po roce 1600 jedním z nejlépe budovaných českých měst, o čemž svědčí mj. Willenbergrova rytina pohledu na město z roku 1602. V době, kdy jezuité dokončovali stavbu kostela a koleje a vytvářeli tak zcela nový pohled na město, jsou stopy hospodářských škod z jejich usídlení v Klatovech zapomenuty. Město se změnilo duchovně i svými vnějšími projevy. V roce 1685 se stává poutním místem vlivem mariánského obrazu, který byl ze soukromí přenesen do děkanského kostela. Zbožní poutníci přinášejí městu značné příjmy a vzchopující se město bohatne a rozvíjí se. Tento slibný nástup zastavil opět požár. V červenci 1689 jej založili francouzští žháři. Požár zničil nejen domy, ale i nové umělecké poklady města: shořelo vybavení nového jezuitského kostela, velká radní síň, obrazy, erby, listiny i zvony. Zmizely prakticky všechny památky pozdně gotické doby a renesance. Jen těžce se z této události Klatovy vzpamatovávaly. Po roce se začíná opravovat radnice i jezuitská kolej. V roce 1690 se znovu otevírá jezuitský kostel. V roce 1694 se buduje ve městě další kostel - dominikánský, město se pomalu zaplňuje barokními stavbami. V roce 1712 navštívil město císař Karel IV.. V následujících letech nastává jak stavební, tak společenský rozkvět města. V roce 1751 se město stává na základě výnosu Marie Terezie sídlem krajské vlády a kriminálního soudu. Zrušení jezuitského řádu v roce 1773 otevřelo dveře národnímu probuzení. Ve městě působí nová společenská vrstva - osvícenecké úřednictvo a důstojnictvo, je odtud vytlačena latinská škola a v roce 1806 se podařilo konečně zřítit nové gymnázium, kde se začalo vyučovat až v roce 1812, v roce, kdy Klatovy navštívil císař František I.. V roce 1810 byly Klatovy spojeny se západem i východem silnicemi. Stavba rakousko-bavorské byla zahájena v roce 1811 a dokončena za čtyři roky. Bavorsko-sasská silnice byla v úseku Plzeň - Klatovy dokončena v roce 1822, avšak úsek z Klatov do Železné Rudy trval podstatně déle. Třicátá léta 19. století byla poznamenána úřednickými rozhodnutími v duchu germanizačního programu vídeňského dvora. Město zcela změnilo svoji tvář - bouraly se hradby, městské brány, zasypávaly se příkopy. Založení městského parku v letech 1843 - 1845 bylo rozhodnutím příjemnějším. Až teprve druhá polovina 19. století je naplněna snahou české části obyvatel města po národním vyžití. Po roce 1848 už Klatovy působily ryze česky i navenek. Ve městě nejdříve vyrůstá české peněžnictví - je založena městská spořitelna i záložna (1862), veliký rozvoj zaznamenává spolkový život. V roce 1863 byla založena měšťanská beseda, v roce 1868 Sokol, zakládá se Literární jednota. Průmysl se rozrůstá zejména v oborech plátenictví a prádelnictví. V roce 1866 je klatovské gymnázium prohlášeno za český ústav, ve městě je bohatý hudební život a v roce 1868 vychází první číslo regionálního časopisu Šumavan. V letech 1878 - 1888 byla vybudována síť železničních tratí.

Na přelomu 19. a 20. století je pro vývoj města charakteristické přesouvání hospodářského i společenského života na předměstí. Tradiční řemeslná odvětví - plátenictví a soukenictví - připravila podmínky pro tovární výrobu prádla, prosazuje se kožedělní i strojírenský průmysl. Období mezi dvěma světovými válkami bylo i v Klatovech poznamenáno výrazně hospodářskou krizí a blížícím se nebezpečím fašismu. Zvlášť tísnivá byla situace po Mnichovu 1938, kdy se výrazně změnilo území tehdejšího Klatovska a po obsazení části českého území byla hranice s Německem vzdálena od Klatov pouhých 10 kilometrů. Okupace německými fašisty v letech 1939 - 1945 představuje jedno z nejtěžších období v historii města. Je zde zřízen tzv. Oberlandrat a město ovládlo gestapo. Vrcholem jeho činnosti bylo pak ve dnech heydrichiády popravení 73 českých vlastenců v Lubském lese. Po osvobození města 5. května 1945 americkou armádou, vojsky generála Pattona, souvisejí dějiny města úzce s celkovým charakterem situace v Československu, kdy pak v roce 1948 nastává vláda komunistů. V tomto posledním období klatovských dějin lze najít jak relativně pozitivní, tak i smutné momenty. Z vnějšího pohledu na město zmizela malebná zástavba celých starých městských čtvrtí (Rybníčky, U Štiky, Pod Koníčky), která byla nahrazena panelovými domy.