Jezuitský kostel Neposkvrněného početí P. Marie a svatého Ignáce:
Druhou nejvýznamnější sakrální stavbou v Klatovech je bezesporu jezuitský kostel na náměstí. Jeho historie je samozřejmě úzce spojena s dějinami jezuitské koleje, protože krátce po založení koleje roku 1636 počínají jezuité roku 1656 budovat rozsáhlý kostel na rohu náměstí oddělený jen úzkou uličkou od koleje. Projektantem byl pravděpodobně Jan Dominik Orsi, italského původu, kterého jezuité často používali pro své stavby a který v té době prokazatelně žil v Klatovech. Jako ostatně na všech jezuitských kostelních stavbách v Čechách je i na tomto klatovském kostele patrný vzor Vignolova chrámu Il Gesu v Římě. Vznikla tak mohutná stavba s masivním zdivem, jejíž budování trvalo poměrně dlouho. Teprve roku 1671 je stavba dokončena v hrubém zdivu a roku 1675 je upravena loď kostela pro bohoslužby. Pak je postupně dokončována až do roku 1689, kdy francouzští paliči vypálili celé město. Při požáru byl vlastně proměněn jezuitský kostel v ruiny, i vnitřní zařízení bylo zničeno včetně varhan, které prý byly na svou dobu jedinečné.
Po požáru města se soustředili jezuité nejdříve na stavbu nové koleje a teprve pak se dostavuje kostel do původně projektované podoby, ale s přidáním některých pokročilých barokních prvků, tak vznikla při stěnách, původně holých, velmi působivá galerie, která s výjimkou kněžiště obepíná přes kruchtu, rovněž pokrokových způsobem traktovanou, všechny tři stěny kostela. Nejkrásnějším vylepšením vzhledu původní strohé stavby jsou tři nové portály, dílo Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Jsou nejčistší formou soudobého baroka. Roku 1712 je kostel opatřen nových krovem a krytinou, rovněž dvě přední věže vyhořelé od roku 1689 jsou opraveny. Také vnitřní úprava štukových omítek, výzdoby a malby jsou s urychlením prováděny, takže roku 1717 byl opravený kostel vysvěcen. Ovšem vnitřní úpravy pokračovaly dále, zejména vybavení mobiliářem, např. kazatelna pochází z roku 1720. V roce 1743 byly niky v průčelí osazeny sochami světců, jejichž autorem je pravděpodobně sochař Jiří Hanna. Roku 1758 zuřil v Klatovech opět požár. Interiér jezuitského kostela unikl zkáze, pouze věže musely být opět znovu zřízeny.