Málokteré město na světě má svoji květinu. Klatovy takové štěstí mají, neboť „již“ 200 let se pyšní svým vlastním karafiátem. Již od konce 19. století se užívá výstižné přirovnání - „Klatovy, město karafiátů“. Cože je to za květinu? Švédský botanik Carl Linné (1707-1778) ji nazval květinou božskou. A proč? Karafiát,stejně jako hvozdík, patří do čeledi hvozdíkovitých a jejich známý původ sahá do věků starého Řecka a Říma. Odtud název - „Dios anthos“ - „Diův květ - Boží květ“.
Jedna z Ovidiových bájí vypráví o římské bohyni Dianě, která se jednoho večera vracela z neúspěšného lovu a byla tím pádem velmi mrzutá. Při cestě potkala mladého pastýře, který nic zlého netuše si zpíval veselou písničku. Diana byla stále rozhněvaná a mladíka obvinila z plašení zvěře. Za trest mu vyrvala obě oči. Po čase si začala uvědomovat hrůznost své činu a také ji pastýřovy oči začaly pronásledovat. Ve snaze napravit a zmírnit své utrpení, rozhodla se smutné oči na památku zvěčnit. Vhodila je na cestu, kde seděl nešťastný mladík a v okamžiku z nich začaly růst malé barevné kvítky s tmavou zřítelnicí uprostřed.
Takže hvozdík i karafiát mají dle báje božský původ. Hvozdíkovitým květinám se latinsky říká „Caryophyllaceae“ a tady najdeme původ českého názvu. Lidé mu ve středověku přikládali léčivé schopnosti, například proti bolení hlavy. Z oblasti středomoří do ostatních částí Evropy se karafiát dostal v průběhu 12. a 13. století. V našich českých zemích se prvně prokazatelně objevuje v roce 1545, kdy o jeho pěstování psal ve svém bylináři Hieronimus Pragus. Název „karaffilát“ použil roku 1562 ve svém herbáři slavný italský lékař a přírodovědec Pietro Mattioli při svém pobytu v Praze. Český překlad má na svědomí lékař Tadeáš Hájek z Hájku.
Starší označení druhu hvozdíku karafiátu (dříve zahradního) bylo „caryophyllus“ řecky káryon (zrno, oříšek) a fýllon (list). Tak staří Řekové označovali květy stromu - hřebíčkovce vonného. Tyto květy vydávají silnou různorodou kořeněnou vůni a všichni známe v kuchyni oblíbené koření - hřebíček. Jsou to suchá poupata tohoto zajímavého stromu. Během dlouhých staletí se záměna „ujala“ a protože i karafiát vydává určitou kořeněnou vůni, tak dodnes na Moravě říkají karafiátu hřebíček.
Nás však bude zajímat karafiát klatovský (Dianthus caryophyllus clatoviensis), který byl speciálně vyšlechtěný. Dnes je samostatnou odrůdou druhu hvozdíku karafiát. Jeho historie začala v průběhu Napoleonských válek v roce 1813. Jako unikátní zajímavost klatovského karafiátu zmíním, že se jedná o mrazuvzdornou květinu - trvalku, která má oblé zakončení květních lístků. Kromě barvy černé, modré a zelené má veškerou škálu barev. Další zajímavostí je opylování, které může v přírodě provést pouze čmelák. Jsou oprávněné domněnky, že též i noční můra. Momentálně se zná přibližně necelých sedm desítek druhů, které se dělí do tak zvané “Čechurovy soustavy”. Karafiáty se množí postupem - hřížením - háčkováním.
Prvotní historie klatovského karafiátu sahá dle lidového vyprávění do roku 1813, kdy se do Klatov, po bitvě u Lipska, vrátil baron rytmistr Wolschansky. Na památku vojenského tažení, údajně z francouzského Nancy, přivezl si s sebou několik semínek planého francouzského karafiátu. Místní „pověst“ uvádí, že se Wolschansky do Klatov přistěhoval, takže zde měl určitě nějaké rodinné vazby.
Když po 17.listopadu 1989 začaly změny v naší společnosti, začalo pro spolek pěstitelů klatovských karafiátů období mnoha kladů i záporů. Přes enormní zájem o podnikání,- cestování a také časem nové politiky, „karafiátníci“ ihned navázali partnerské styky s kolegy v zahraniční a také se začali účastňovat domácích výstav s mezinárodní účastí. A jak již bylo a je zvykem, tak úspěšně. Našim pěstitelům byl složen hluboký obdiv. Předsedou spolku byl Jan Hulec a po jeho smrti převzal post Peter Pošefka. Jejich zásluhou se karafiát dostal do zahrad mnoho českých a evropských měst. Našel si svůj nový domov pod Tatrami, na Sibiři nebo také na ostrově Fidži v Tichém oceáně. Také je velmi důležité zmínit, že se P. Pošefkovi podařilo zachovat a vybudovat nový genofond, takže můžeme klidní, neboť v nejbližších letech vyhynutí klatovského karafiátu nehrozí.